Mají na kontě prvotinu „Žádný čáry z nebe“ a „PVK XXII“ EP, v kapele významného textaře, navíc jedou podpořit nové album jako předskokani na turné Divokého Billa. hORÁČEK, márFi, POSEL a maTooouš, nebo-li Prohrála v kartách.
Nikdo se neobjeví zčista jasna, jen pro nic za nic, na tomto zuboženém světě. Pereme se o prostor a připravujeme červené koberce jako lemující doplňky cestám živoucích torz. Představit si můžeme cokoliv. Třeba čučo za pět padesát s flašou, volume doprava, pot, nářez, punk a kapelu zvoucí se Stalinovy oběti, jenž maká, aby mohla v budoucnu sbírat plody. My fantazírujeme, ale pánové, co vyhráli v kartách s ohromující a dnes už nezvěstnou barmankou z Malé Strany, vědí své. Nechci se upsat k smrti, proto nebudu přepisovat biografii, již si bystrý „hudbomil“ může přečíst na stránkách kapely a raději přiblížím novou desku „Jaký to bude za vodou“.
Třináct písniček, pohybujících se v mezích rádií přijatelných stopáží, promuje singl „Za vodou“, který neklade otázky ani nevypovídá o zvědavosti dobrodruha chystajícího se opustit momentální útočiště, nýbrž inklinuje k nepřímé osobní výpovědi a sladkobolnému rozjímání, přitom se tváří, že by rád povzbudil maminky u ploten. Inteligentní pop rock bohatý na vkusná aranžmá a zajímavě vystavené texty hORÁČKA, jež neruší ani nepřipouští trapnost klišé. „Lidi to tak chtěj“, „Když tě sváděj“ nebo „Nevnímám“ pokračují v rovině hitové, vkusné a žádoucí. Účinkují rychle a nešetří látkami podpůrného charakteru, projevujícími se opačným speedem – pohodou. Vždyť uvolňujících supportů není v dnešní uspěchané době nikdy dost, že ano? Druhá deska Prohrála v kartách je odpočinkovou záležitostí a stejně jako si můžeme oddechnout válejíc se na pohovce, lze relaxovat i aktivně. Sportem k úsměvu (pohádku o zdraví a invaliditě nečekejte)! Jsem si vědom, že se hypem endorfinů dopouštím paradoxů, jevících se jako omyly v poměru k předchozímu tvrzení, že se jedná o poklidnou desku, ale ona placka prostě nabízí i nářezové songy, které lidově řečeno válí, a jejichž přítomnost nelze opomenout. Třeba rock´n´rollová „Jedem dál“, punková „Prase“ nebo odvazové „Daniela?“ a „Budem řvát“. Výborná je latino-americká „América“ i slaďák „Kosmonaut“. Koukám, že z vyjmenovaných skladeb, které mi něčím učarovaly, se stal téměř úplný playlist. Přece jen se však našla výjimka – „Baseballovej Hurvínek“. Ačkoliv s ní nemám větší problém, mrzí mě okatě vykradená Kryštofácká „Fantomska“. Ústřední motivy i balkánský feeling jsou si podobné jako vejce vejci.
Myslím si, že Prohrála v kartách to s aktuálním albem vyhrála, i když rádia nejspíš výsledek mače schválně přehlédnou, jelikož jsou povětšinou zbabělá a bojí se nasadit méně známé interprety. Doufám ovšem, že se šeredně mýlím. Kapele přeji početné zástupy fanoušků a průlom mezi špičku pop music. Zaslouží si to, bezesporu.
Tracklist:
01. Proč nás svět nenechává spát
02. Za vodou
03. Lidi to tak chtěj
04. Baseballovej Hurvínek
05. Když tě sváděj
06. Nevnímám
07. Prase
08. Jedem dál
09. Daniela?
10. Světlo
11. América
12. Kosmonaut
13. Budem řvát
Info: Interpret: Prohrála v kartách Album: Jaký to bude za vodou Rok vydání: 2006 Žánr: pop rock Celkový čas: 51:52 CD k recenzi poskytlo vydavatelství Monitor EMI.

