Deštivý večer, tisíce fanoušků, mokrý igelit a křupající plastové kelímky pod nohama, kotel, skákání a dvě vynikající kapely – tak vypadal čtvrteční večer v Edenu. Divokej Bill připlul v rámci své někonečné tour konečně do Prahy. Mimo jiné pokřtít nové album a převzít platinovou desku.
Když jsem se krátce po sedmé hodině prodrala davem lidí až do areálu pražského atletického stadionu v Edenu, stála už na pódiu, opatřeném velkou maketou plachetnice Divokého Billa – logem turné a 2 projekčními plátny – malostranská formace Prohrála v kartách. Svědomitě plnila svůj úkol – pod pódiem se už tančilo a i vzdálenější řady (pominu-li „suchary“ na tribuně) se začínaly pohupovat v rytmu a nasávat atmosféru. A to i navzdory počasí, které se rozhodlo obdarovat pražské publikum několika vydatnými sprškami, zejména ze začátku koncertu.
Musím dát za pravdu dřívějším recenzím, že Prohrála v kartách zní opravdu dobře a prorokuji jim slibnou budoucnost. Své úlohy předskokanské se ujali opravdu dobře. Krátce před osmou, právě tak akorát, ukončili svou produkci a předali rozehřáté, roztančené a natěšené publikum – zejména díky poslední „písni“ za zvuku bicích „Teď bude Bill“ – hlavním hvězdám večera.
Pochvala pro organizátory a obě kapely, jelikož prodleva mezi oběma skupinami byla minimální a také zvuk se, až na pár malých korekcí, obešel bez problémů. Třebaže začátek vystoupení byl možná trochu chladnější, s přibývající hodinou se fanoušci dostávali do varu.
Bill připravil opravdu výběrovou ochutnávku napříč celé své dosavadní tvorby. Čekal nás jak výlet „do punkových začátků“ v podobě písní Bohužel a Dávno a drsný bigbít singlů Kladivo, Sudička, Divokej Bill a dalších včetně nesmrtelné Plakala vesměs z prvního alba, tak zamilované nebo nostalgické písně jako Pocit, Znamení, Malování, Armáda nebo Kvůli holkám… Co se mě týče, já bych se do punkových začátků klidně vrátila.
Samozřejmě nechyběly ani novinky z alba Divokej Bill, kterými kapela prokládala osvědčené hity. Přece jenom je ještě znát určitá „nenaposlouchanost“ nového alba a tak se fanoušci přidali zejména u písně Alkohol, jejíž jednoduchý refrén se naučíte při prvním opakování, a u povedené skladby Čmelák hromadnými vstupy „a to je pro čmeláka“. Zahráli i písně Prase, Cajdák a Síť, kterou podbarvil promítaný videoklip.
Těsně před desátou hodinou kapela zmizela z pódia, ale fanoušci se samozřejmě nedali a tak kapelu vytleskali zpátky, dokonce dvakrát. Po prvním přídavku pozvali Billové na pódium zástupce sponzora a manažera Petra Fořta alias Fořťáka aby pokřtili nové album. Zároveň k němu, již necelé dva měsíce po uvedení na trh, převzali platinovou desku.
Po písních Nagyho Láska je tu s námi a „téměř-lidovkách“ Na tý louce zelený, Generál Laudon a Severní vítr je krutý, jejichž účel jsem moc nepochopila zakončili publikem vyžadovanou a hromadně zpívanou Rozárkou společně s Prohrála v kartách. Celý koncert skončil 20 minut po policejní desáté hodině (Bill: „Víte, potkali jsme kluky policajty a oni říkali, že si v autě dali brko, takže v pohodě, ještě můžem chvíli hrát.“) a davy se pomalu hrnuly úzkým východem aby naplnily vršovické bary a hospůdky a dotáhly příjemný večer do příjemného konce.
Někdy si jen říkám, jestli je to ještě pořád starý Bill, co nadával na kornatění žil… 1 generální, 2 hlavní a tucet dalších sponzorů včetně mediálních, jejichž loga visí všude možně po pódiové konstrukci. Profesionální vydavatelství, promo k albu, design stránek shodný s designem alba a tour, jak jsme tomu zvyklí u velkých zahraničních kapel. Lístky na místě za 320 Kč. Holt 50 podobných velkých koncertů včetně zahraničí něco stojí… Přeju Billovi z celého srdce aby to ustál, zatím se zdá, že zvládá.
Nevlídný, deštivý, ale příjemný večer ve společnosti nadprůměrných předskokanů Prohrála v Kartách a našlapaného Billa, který hrál možná průměrně, ale to znamená výborně ve srovnání s jinými produkty naší hudební scény. Navíc nás pozval na velkolepou cestu do své minulosti i budoucnosti. Myslím, že po 3 letech vysokého koncertování DB už jsme se stali tak trochu Někdy si jen říkám, kde je starý hospodský Bill… 1 generální, 2 hlavní a tucet dalších sponzorů včetně mediálních, jejichž loga visí všude možně po pódiové konstrukci. Profesionální vydavatelství, promo k albu, design stránek shodný s designem alba a tour, jak jsme tomu zvyklí u velkých zahraničních kapel. Lístky na místě za 320 Kč. Holt 50 podobných velkých koncertů včetně zahraničí něco stojí… Naštěstí to zatím vypadá, že na hudební produkci ani členy kapely to nemá zhoubný vlivrozmazleným publikem. Kromě kritizování chyb bychom měli být stále vděční za českou kapelu, která hraje českou, originální a „svou“ muziku na tak vysoké úrovni.
Musicweb.cz, Veronika Šumová
